Základní škola Montessori Pardubice je veřejná příspěvková organizace zřízená městem, která sídlí na adrese Erno Košťála 870 v městské části Dubina. Škola byla otevřena v roce 2021 a nabízí výuku podle Montessori pedagogiky pro žáky od 1. do 9. ročníku. Využívá moderně zrekonstruované prostory s kapacitou až 200 žáků a je plně bezbariérová.

Kde: Pardubice

Web: https://www.zsmontepce.cz/

Škola o sobě: Připravené prostředí

Od té chvíle, kdy se dítě učí získávat informace samo z okolí, místo aby byly předávány učitelem, se podstatně mění role učitele. Jeho úkolem je nyní vytvářet a přizpůsobovat prostředí, které dětem usnadní jejich zkoumání a vzdělávání se. Montessori prostředí by mělo být pro děti atraktivní a poskytovat pečlivě promyšlené a připravené úkoly a materiály, umožňovat dítěti volný pohyb, protože pohyb a činnost jsou základními přírodními funkcemi, díky kterým se děti lépe koncentrují a učí. Jedním z cílů je též připravit dítě pro budoucí život a svět, ve kterém bude žít.

Jak to chodí u nás v Pardubicích?

Učební pomůcky pro jednotlivá témata (asi 800 ks) jsou připraveny na otevřených dřevěných policích. U většiny pomůcek je podrobný návod, jak se s danou pomůckou pracuje a kontrola pro zpětnou vazbu dítěte. Každá pomůcka je zde pouze v jednom provedení. Tím se děti učí sociální interakci a soužití, pokud chtějí používat ve stejnou dobu tutéž pomůcku.

Věkově smíšené třídy

Věkově smíšené skupinky umožňují dětem si navzájem pomáhat a vyzkoušet si roli být mladším či později starším členem skupinky. Děti jsou vedeny k tomu, aby si uvědomovaly a byly ohleduplné k potřebám druhých, a tím se tak stávaly členem malého společenství. Vzájemná komunikace a spolupráce ve skupinkách rozvíjí sociální cítění, chování a také nezávislost.

Utváření nového vztahu dospělého k dítěti

Učitel dítě spíše provází výukou, pozoruje a nabízí vhodné činnosti pro jeho rozvoj, než přímo vyučuje. Celý vyučovací proces velmi záleží na osobním přístupu dítěte. Oproti dnes běžnému způsobu výuky, kde učitel sám přednáší novou látku, v Montessori systému učitel dítě vede, ale nechává mu prostor k vlastnímu objevování a osobnímu tempu práce. Pomáhá dítěti, aby dokázalo pracovat samostatně, podněcuje v něm vlastní motivaci k učení. Pedagog se snaží o pozorování dítěte, o reagování na potřeby každého dítěte a o vedení celé skupiny.

Učitel si všímá celkového vývoje dítěte na všech rovinách – fyzické, sociální, emoční i intelektuální. Pedagog by měl rozpoznat, kdy je dítě připraveno na posun a měl by být schopen fungovat jako spojovací článek mezi prostředím a potřebami dítěte.

Učitel je odpovědný za pracovní, tzv. připravené prostředí dítěte, tedy co ho obklopuje a jak je vše uspořádáno.

Učitel svou autoritu uplatňuje především svým příkladem. Má k dítěti pozitivní přístup a jedná s ním ohleduplně a s respektem. Učitel je rádce a rovnocenný partner, který dítěti pomáhá na jeho cestě objevování a učení se, projevuje maximální vstřícnost, otevřenost a trpělivost k dítěti.

Práce s chybou

Žáci nejsou za chyby trestáni nebo záporně hodnoceni, ale má jim být ukazatelem toho, co ještě je třeba procvičit či zopakovat. Chyba je chápána jako běžný, přirozený projev v procesu učení, jako užitečná součást řešení problémů a jako bohatý zdroj nových poznatků. Učitel by neměl používat negativní hodnocení, ale například nabídnout dítěti znovu tentýž materiál, aby mělo možnost si samo všimnout svých chyb a opravit je. Materiály a pomůcky jsou připraveny tak, aby si dítě vždy samo mohlo zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit chybu – vlastní chyby tak napomáhají v dalším učení.