Možná jste se s těmito pojmy už setkali. Formativní a sumativní hodnocení spolu soupeří již několik let. Jaký je mezi nimi rozdíl a proč by vás, rodiče, měl zajímat?

Známky nejsou všechno

Tradiční sumativní hodnocení pomocí známek má v českých školách stále silné postavení. Mnoho žáků se učí kvůli tomu, aby měli jedničky. Ne proto, že by chtěli vědět víc, ale aby nezklamali rodiče nebo aby se cítili „dost dobří”. Jenže známka vám většinou neprozradí, v čem se dítě zlepšilo nebo co už skutečně umí. A právě tady přichází na scénu formativní hodnocení.

Hodnocení, které pomáhá růst

Formativní hodnocení nespočívá v číslech, ale v kvalitní zpětné vazbě. Učitel průběžně poskytuje dítěti informace o tom, jak si vede, co mu jde, co by mohlo zlepšit, a hlavně jak na to. Nejde tedy o odměny a tresty, ale o podporu na cestě k pochopení a celoživotnímu učení. Cílem totiž je, aby žáci učitele během procesu učení v podstatě nepotřebovali a dokázali dokonce sami zhodnotit, na jaké jsou úrovni a co mohou udělat pro to, aby se zlepšili.

Co to znamená v praxi?

Formativní hodnocení může mít mnoho podob. Například:

• slovní zpětná vazba místo známky;
• otázky, které dítě vedou k přemýšlení o vlastním učení;
• metody používané pro reflexe hodiny;
• vrstevnické učení, tedy takové, kdy se žáci učí mezi sebou;
• mapy učebního pokroku, aby žáci viděli, kde se zrovna v procesu učení nacházejí;
• portfolio, kde dítě sleduje svůj pokrok;
• a mnoho dalšího.

A výsledek? Dítě ví, proč se učí, co už zvládá a co má ještě trénovat. Získává pocit kompetence a kontroly nad vlastním učením, což je klíčové pro vnitřní motivaci. Zároveň mu vy, rodiče, můžete lépe pomoci při učení doma.

Vzpomínám si na zážitek ze schůzek s rodiči, kdy jsme měli s primány zavedené portfolio a všichni žáci je měli nechat položené na lavicích. Naše škola jinak hodnotila klasicky pomocí známek, takže rodiče měli doma informace jen o nich. Jedna maminka si desky se zájmem prohlížela a pak říká: „Tak já si myslela, že je náš Lukáš s češtinou v pohodě, když má dvojky. Ale když to tady vidím, tak je na čem pracovat.” Nemyslela to nijak ošklivě, najednou jen viděla, kde konkrétně může svého syna podpořit, aby byl lépe vybavený do života.

Změna v hodnocení je změnou v přístupu. Formativní hodnocení může přispět k tomu, že se děti přestanou bát chyb, a místo toho je začnou vnímat jako příležitost k růstu. A to je možná to nejdůležitější, co si ze školy mohou odnést.